Vydejme se na toto dobrodružství.
Nemějme strach, že když teď jsme bolaví anebo nemocní a život nám připadá jako zlý sen, bojujeme s naší myslí a myšlenkami, nebojme se začít znova.
S odvahou přijměte tuto výzvu a vydejme se znova na naši cestu a k našemu cíli. K nám do našeho nitra. K naší duši.
Uvolni se a nadechni se a udělej tento nový krok vpřed.
Teď…teď…teď…
Tak jednoduché to je. To teď je tady totiž stále. Tak nám Světlo pomáhá. Čas je jen iluzí, ten neexistuje. Uvolni se a vyjdi ven ze svého sevření.
Prociť nyní tuto novou energii, tento proud, která tě chce vzít s sebou, do nového.
Není důležité v čem se teď nacházíš a kolik bolesti a utrpení prožíváš. Důležité je se konečně rozhodnout a udělat tuto změnu, tento krok a tento důležitý bod. Neodkládej to stále.
Náš proud dýchá, JE ŽIVÝ. A ty jsi živý s ním.
Zkus se nyní nacítit, na tvou živost tvého proudu, prociť, jak moc chce jít dál. A jak se posunuje ve svém vlastním pohybu a směru.
Plynoucí životní energie dokáže zázraky, dokáže nás zbavit všech bolestí, všech pout a těžkého břímě.
Člověk jen musí chtít. Vždy je to o chtění. O chtění, které musí vyjít z nás, z našeho nitra a musí přijít tak silně, že nás to zvedne ze židle. Zvedne nás to z našich bolavých životů a nesnadných situací. V podstatě to do nás musí kopnout.
Tato energie musí být silná, vždyť má učinit změnu. Psala jsem vám již o tom v mém předchozím článku.
Vždy jsme měli a máme svobodnou volbu. Ano, každý z nás jsme prožili jiné těžkosti, jiné starosti, jiné problémy, ale tím jsme právě posílili náš charakter.
Zocelil nás náš život, zocelili nás naše minulé životy. Uvolněte se svým darům a schopnostem.
Děkuji vám, že se tomu otevíráte. Že jste připraveni tyto dary svého Vyššího přijmout.
Každý z nás je tak jiný, jsme tak rozdílní energeticky. Nejsou na Zemi dva stejní duchové. A to nejenom v přijímání a dávání Světla, důležitý je druh energie osobnosti, styl mluvy, pohybů těla, druh našeho vyzařování, reakce na danou věc či situaci.
A i když praktikují dva lidé stejné věci a mají stejné téma, nikdy to nebudou stejně dělat. A tyto energie činí z tohoto světa tento velkolepý, různorodý, mnohostranný svět.
Když jsme kdysi úplně začínala nikdo mě neznal, bydlela jsem opravdu na malém městě, kde všichni všechno o sobě věděli. Takže si umíte představit, když jsem začala ve svých začátcích pracovat s energiemi, jaký to vyvolalo rozruch.
Jenže já jsem se nesoustředila na ty lidi, kteří mě chtěli zastavit a na jejich reakce či pomluvy anebo kritiku, ale soustředila jsem se na svou práci a neustálý rozvoj, na kurzy a semináře, a to kdo jsem a jak mě to mění.
Stále jsem se velmi přísně povzbuzovala a říkala si, ale to je můj život, to je moje budoucnost a můj rozvoj a moje cesta. Oni mi to nezkazí.
Moje maminka mi chtěla pomoci, byla sice z toho v šoku, co všechno se u mě otevíralo za schopnosti a ona poznávala svou dceru jinak, než byla připravená, ale pomáhala mi. Všude kde mohla o mě mluvila.
Já jsem již ve svém životním příběhu psala, že jsem začínala masážemi a že mě mnoho lidí zrazovalo, ať do toho nejdu, ale bez tohoto počátečního kroku, bych nemohla více rozvíjet právě tuto cestu Světla.
Cestu léčení jemnohmotnými energiemi a cestu předávat lidem jiný pohled na svět, na život a na nutnost se o sebe starat a pečovat o své fyzické tělo a svou duši. Najít to vyšší v sobě, najít svou duchovní část.
Neztratit se a jen jít vpřed, neotáčet se za bolestmi, jen jít vpřed.
A i když na chvíli zapomeneš, či se ztratíš, tak se opět zvedni a jdi vpřed. Toto zastavení či pád, tě vždy posílí, vždy ti někdo shora podá pomocnou ruku a postaví tě znova na tu tvou cestu. Věř mi. Stalo se mi to mnohokrát!
Nic není špatně. Nic. Jen vpřed! Žádné pochyby.
Cíleně dělala vše, jak nejlépe jsem uměla a co mi v tu chvíli připadalo, jako nejlepší řešení.
Připravte se tedy na pořádnou jízdu, když uchopíte ve svém nitru svou duchovní podstatu a rozhodnete se naplno se probudit a najít svůj potenciál a svou duchovní část více pochopit, uchopit, rozpohybovat.
Práci se světelnými drahami jsem se otevřela velmi brzy a lidé se velmi divili, jak je jim po mé fyzické masáži dobře. Vždy jsem se jich zeptala, zdali chtějí i léčení všech meridiánů a čaker či aury. A tak se pomalu člověk začíná dostávat do povědomí lidí.
I vás to čeká, ať už je to v jakékoliv oblasti a v jakémkoliv tématu. Musíte se probojovat sami ke svému Já. Také vás to čeká. To vy jste zodpovědní za své probuzení a jste zodpovědní si čím dál tím více uvědomovat, kdo vlastně jste a co zde máte doopravdy dělat.
Víte, co jsem si vždy říkala? Jitko, jen klepej na tu nebeskou bránu. Tluč, a bude ti otevřeno!
Bez tohoto neustálého svobodného chtění, neboli tlučení na nebeskou bránu, a niterné touhy jít VPŘED, NIC NENÍ!
TLUČTE TEDY TAKÉ. NEDEJTE SE. AŤ O VÁS ANDĚLÉ VÍ. AŤ VÁS VAŠE VYŠŠÍ JÁ SLYŠÍ A CÍTÍ.
A teď si představte, že strachem neuděláte určité kroky.
Nebo se budete bát, že se ztrapníte před sousedy, že vás lidé vlastně poznají jinak a že tím zcela spadnete ze svého starého místa kdo jste, a na kterém teď tak lpíte.
Ano, váš život se změní. Ano vaše pozice se změní. Ano, budete pak někdo docela jiný. Ano, přinese vám to mnoho změn. Změní se vaši přátelé, vaše rodina se také změní.
A teď to zastavím. Víte proč?
Protože NE to okolí, ale TO VY SE ZMĚNÍTE A TÍM ZAČNETE Z TOHOTO VAŠEHO ŽIVOTA POMALU VYSTUPOVAT VEN.
Ze srdce vám to přeji, abyste došli tady.
A tam někde uvnitř poznáte, že jdete dobře.
Já jsme to vždy cítila. A jen jsem čekala na vhodnou příležitost, na vhodný čas. A ten je u každého jindy a v jiném roce života a každý má jiný průběh a jinou sílu prožití a jinou rychlost, a to bychom mohli pokračovat.
Nikdy se nesmíme ztotožňovat s někým jiným, jen si vezměte příklad, poučte se, nechte si příběh druhého člověka přes sebe projít. Vezměte si za vzor, to co ve vás rezonuje a zase naopak, pokud se vám něco zatím nezdá, tak odejděte.
Dobře si to vše rozmyslete a v sobě položte otázky, proč jsem se necítil dobře.
Abych vám trošku více přiblížila, jak že to tedy vlastně je v praxi, tak vám povím příběh jedné ženy, mé klientky.
Příklad z praxe:
Přišla za mnou jedna žena, měla již po čtyřicítce, a velmi dlouho již přehlížela volání duše a volání Vyššího Já. Přišla za mnou jako jeden velký ranec neštěstí. Zvláštní bylo, že ji u mě nahlásila její sestra, která jí už velmi dlouho moc chtěla pomoct.
Tato žena již nebyla schopná.
Tato žena měla velké problémy s alkoholem. Došlo to tak daleko, že pokaždé když přišla domů z práce, tak vypila jednu a někdy více láhví vína. Zajímavé bylo, že to nikdo nepoznal. Její manžel objednával láhve vína stále u svého kamaráda vinaře, a spokojil se s informací, že se stále tyto láhve ztrácí z důvodů dárků.
Byli totiž hodně známí v okolí a měli několik druhů podnikání. Jenže postupem času se do toho tato žena tak zamotala, že začala lhát i sobě, kolik to vlastně těch láhví vypila. Její muž byl velký dobrák. a peníze u nich nebyl nikdy žádný problém.
Vždy mi říkala, že u nich jen tak leží. Tato žena tudíž neměla žádnou nutnost se více hýbat, peněz bylo dost. Což není pokaždé dobrá věc, to si teď zkuste uvědomit. Také se nikdy nic po ní velkého nechtělo. O všechno hlavní se staral její muž.
Z nudy, či velkého niterného stesku její duše, začala mít velké strachy, a to v mnoha směrech. Vše se léty stupňovalo. Bála se tak lidí a okolí, že nechtěla nikam vyjíždět, bála se sednou za volant.
Neuměla si vyřídit banální věci na úřadech. Všude viděla všechno černě. Ze všeho měla strach. Strach, že bude muset mluvit s lidmi, strach z podpisu dokumentů, nedokázala totiž strachy udržet ani tužku. A to bych mohla pokračovat.
Postupem času se však i u nich začaly stávat divné věci. Najednou z vedlejšího pole při velké vichřici a lijáku, se bahno s vodou protrhlo na jejich pozemek a do jejich domu. Vše to zaplavilo.
Tato žena se měla v určitém čase probudit duchovně. Většinou to bývá okolo třiceti let věku, a měla pomalu začít duchovně růst. Měla se probouzet k sobě. Její duše i duch si to přáli, a její inkarnace měla být o tomto probuzení.
Jenže ona se příliš zapomněla ve hmotě. Co to znamená?
I takto temnota pracuje. Ví, kde má postavit zátarasy, ví, kde má nahlodat naši pochybnost o nás samých, ponížit nás a poslat nám jen špatné energie o nás. Vložit nám do cesty nechuť, odpor a různé požitky.
Její původní název byl LÁSKA. A tato láska měla původně sloužit něčemu vyššímu, měla sloužit ve vývoji nám a naší duši, našemu duchu. A to je třeba vědět.
Zkuste si to takto jednoduše vysvětlit a přijmout.
Strach není k tomu, abychom ho nechali jen tak. A čím více ho necháváme jen tak a čím více si ho nevšímáme, tak nás zlobí ještě víc.
Je potřeba tuto energii přeměnit v naši sílu. Je potřeba tuto negativní energii strachu, transformovat na LÁSKU.
ANO, TO OPRAVDU JDE. Všechno jde, když se chce. Toto říkávala i má babička. A věřte mi, že to souhlasí i v tomto případě.
PŘEKROČTE TENTO POMYSLNÝ PRÁH STRACHU. NENECHTE SE JÍM ZOTROČIT. UCHOPTE HO DO NÁRUČE. VYŠLETE MU SVĚTLO a LÁSKU.
Nadechněte se a udělejte první zásadní krok.
Vaše Vyšší Já vám poradí.
V případě této ženy muselo být nejdříve provedeno osobní léčení jemnohmotných těl Světlem. Muselo být provedeno velké léčení a trvalo delší dobu. Měla zablokované čakry, temnou auru, plnou různých temných stínů a strachů, její energie v meridiánech vůbec neplynula, byla hodně zablokovaná. Její psychika a duševní otřesy se musely hodně podpořit.
Je těžké se z toho dostat, ale je třeba klientovi podat pomocnou ruku, a to ve všech směrech. Pracovali jsme spolu osobně a dostávala meditace na domácí práci na sobě.
Alkoholu se vzdala téměř okamžitě.
Někdy opravdu stačí dát do pořádku jen základní jemnohmotné léčení, aby odešli temní našeptávači, kteří likvidují naše myšlenky, a chtějí po nás nečisté věci.
Nikdy nezapomenu, jak mi povídala, že si musela po sobě uklidit láhve a že jí teprve poté došlo, co se to vlastně dělo.
Chci tím jen na závěr říct, že tato žena, se opravdu chtěla změnit. Chtěla z toho vylézt ven. Bez tohoto důležitého bodu není nic.
Ona měla výchozí důležitý bod, hranici, přes kterou se mohla rychleji dostat k sobě a navrátit se na svou cestu a tím bylo přestat pít alkohol.
Každý z nás má takový důležitý bod, řekla bych stěžejní, přes který vede cesta dál. U mě to byly masáže a začít vykonávat tuto úplně neznámou práci.
Překonat ostych a strach, že to nejen nezvládnu, ale že se jen ztrapním a skončím a nebude nic. A že pak nevystrčím z domova ani nos.
Vždy je a musí být důležitý most, přes který se dostaneme k cíli.
Tady u té ženy to byl alkohol, tedy pití vína.
Napište mi o něm, máme na FB funpage, přihlaste se a pojďme si povídat. Anebo mi napište, kde chcete.