Nějakou dobu mi to trvalo, než jsem pochopila, že bez mého duchovního doprovodu v mém životě nezmůžu nic.  

Dnes je to jako sen

To, že jsem nyní šťastnou ženou, a po mém boku stojí pevně můj druhý muž Vladislav, bylo velké úsilí a každodenní vypětí výzev a nelehkých rozhodnutí a kroků vpřed. Už ani nepočítám, kolikrát jsem stála na pomyslné křižovatce, abychom zvládli popojít kousek dál.

Tolikrát si člověk musel dojít až na to pomyslné dno. Dnes v tomto příběhu, se opět vydám kousek dál do své minulosti, která ale velmi úzce souvisí i s touto přítomností. Proč?

No, protože bez síly a pevných základů z této doby, o kterých vám budu teď vyprávět, bych určitě nemohla zvládnout etapu, kdy mi přišel do života můj současný muž.

Musíme si uvědomit, že sílu během života sbíráme. Sílu a zralost sbíráme ze zkušeností. Jedna zkušenost za druhou se musí střídat. A my touto každičkou zkušeností sbíráme kousek po kousku jako do mozaiky.

Co to sbíráme?

Sbíráme energii síly. Tato energie se stává naší součástí. Tato energie se stává naším bohatstvím. Tato energie je pokladem pro náš další nový čin – tedy krok.

Tyto energie nám již nikdo nevezme. Je v nás.

Navždy nám pak zůstane, jako obrovská jistící záložna, jako zdroj síly, která se v nás víc a víc zakotvuje. A tato kotva je tou naší nejsilnější částí, která s námi jde dál do dalších etap.

Díky tomu ovšem naše výzvy a zkoušky navyšují svou obtížnost, tedy s každým dalším zvládnutím jednoho úkolu či výzvy, naroste na intenzitě ta další, co přijde o malinký kousek víc.

A tak se naše důležité křižovatky, kde se musíme zastavit a vhodně se rozhodnout, stávají velmi zásadními rozchodníky, skrze které si můžeme uvědomovat jak jsme na tom a kolik cesty jsme ušli!

A ano, měli bychom se z toho radovat.

Další důležitou zprávou je, že pokud častěji procházíme tím vším, co jsem teď popsala, a ještě k tomu si to uvědomujeme, tak to tedy znamená, že jsme více spojení se svým duchovním doprovodem a že jsme pro naše světelné pomocníky více a více viditelní a že jsou s námi častěji a moc rádi!

Znamená to, že nic, co nás v našem životě potkává a co nám náš proud přináší a co každý den podstupujeme, není jen tak. Není to samozřejmost, není to nějaká náhoda, není to jen nutné vyústění něčeho.

Náš duchovní doprovod moc dobře ví, co nám v naší mozaice poznání a zkušeností chybí a že je to zrovna právě to a to.

Dlouhodobě připravují, někdy i několik měsíců či let, naši výzvu a zkoušku, tedy náš posun.

Oni si to moc přejí a tolik s námi za náš cíl bojují.

Mají nesmírně důležitý úkol.

• SPOJUJÍ NÁS SE SVĚTLEM.
• UDRŽUJÍ NÁŠ PROUD ŽIVÝ.
• UDRŽUJÍ NÁŠ ŽIVOT V CHODU.
• DÍKY TOMU JSME STÁLE V KONTAKTU SE SVĚTLEM.

PŘÍPRAVA NA CESTU ZA NAŠÍM SNEM

Ještě si musíme spolu vysvětlit a rozebrat, co to jsou vlastně všechny přípravné energie, které jsou postupně uvolňovány a my z nich sílíme.

Až jednoho dne stojíme před rozhodnutím.

Učinit rozhodnutí, je a bylo a vždy bude zásadním silovým nábojem, kterým se posouváme buď dál anebo žel můžeme spadnout zpět či zůstat na místě stát.

Neříká se mi to lehce, ale je to tak. Ano, každé rozhodnutí bolí.

Je to kus naší etapy, kdy se nám něco nedaří zvládnout, bojíme se, býváme dost často v depresi, býváme velmi podráždění, nervózní, nepříjemní.

Straníme se lidí, jsme raději o samotě anebo naopak zabíjíme tento jakýsi nepěkný čas alkoholem či prášky. Ani jedno ani druhé nedoporučuji. Nic to prosím vás, nevyřeší.

Začátek komunikace s našimi pomocníky

My totiž musíme v tomto zvláštním tlaku, či nedobrém stavu a pocitu v této nepěkné etapě okamžitě začít více vnímat své okolí a začít hovořit se svým duchovním doprovodem. Okamžitě.

Tím se okamžitě začne náš proud hýbat. Rozhýbáme tím tuto stojící energii, která nás tlačí a táhne někam, kam nechceme či nepotřebujeme.

Ano, tato stojící těžká energie strachu a obav nás vede, ale chce nás vést opačným směrem. Pozor na to! Nenechat se stáhnout do tohoto stavu, kdy zbytečně strach roste a my ho jen podporujeme.

Co to je vlastně rozhodnutí?

Je to změna.

Je to součást našeho každodenního života, skrze který činíme činy, tedy pohyb.

Proč je pohyb, činy a naše úsilí k něčemu dojít, proč je tak důležité?

Je to obrovská energie – náboj, který všichni dostáváme ze Světla. Tímto velkým nábojem, můžeme dostat tolik síly navíc, tolik energie, která má obrovskou moc, můžeme s ní totiž zvládnout tolik věcí.

Tato síla, je totiž rezervoárem, kterým zrajeme jako duch. Jako bytost. Kolikrát tedy projdeme v našem životě těmito rozhodnutími, tolikrát můžeme sílit. Kolikrát posílíme, zvyšuje se samozřejmě těžkost našich výzev, zkoušek a rozhodnutí. Na to prosím pamatujte. Vše se stupňuje.

V čase těžkých zkoušek a chvil můžeme vždy najít pomoc. Posílit a urychlit léčení nám mohou pomoci Světelné bytosti, například Sluneční Andělé v Andělské meditaci>>.

My však už nikdy nezůstaneme stejní. Nesmírně rosteme v nitru. Tato rozhodnutí, tyto zkušenosti, tyto činy nás mění v silnou osobnost.

Povím vám jeden příběh

Jedna žena se nesmírně dlouho trápila ve vztahu s mužem. Dlouho si nechtěla přiznat ani ona ani její partner, že se k sobě nehodí a že už vůbec jejich vztah neplní nic hezkého. Neměli děti, žili jen z toho, že si byli nějak blízcí, a nechtělo se jim udělat změnu, nechtěli nic měnit. Proč?

Protože udělat změnu stojí úsilí. Je k tomu potřeba posbírat odvahu, sílu, musíme být upřímní k sobě i ke svému partnerovi, musíme být stabilní v psychice, musíme mít pevnou pozici v mnoha směrech. Dále je velmi důležité vědět, a uvědomovat si, že udělat nějakou změnu z tohoto stereotypu, musím jen pouze já. Nikdo jiný to za mě neudělá.

Jenže pokud začnu dělat něco jinak, než jak jsem zvyklý, tak vlastně uvidím pravdu. Jakou pravdu?

No, přeci uvidím, že nejsem šťastný a že žiji s partnerem, který mě nemiluje, kterému jsem absolutně lhostejný, a je se mnou jen z fádnosti, ze strachu či dokonce jen kvůli pohodlnosti.

U tohoto páru začala postupně vzrůstat agrese. Napětí a tlak z nečinnosti, z nudy, z neplnění si svých přání a z života bez změny či radosti se začal na jejich vztahu podepisovat. Tento muž čím dál víc křičel. I když se to žena snažila lepit, muž už byl na ni tak alergický, že ho rozčilovalo snad všechno, co ta žena dělala.

Na jedné straně se báli udělat změnu a říct to tomu druhému, a na straně druhé po tom oba tak toužili. Jak šílené.

Navrhla jsem jí, aby si s přítelem domluvila takovou zkoušku a tím oba poznají, co mají dělat. Měsíc si udělají testovací, jako by byli každý sám za sebe a pro sebe. Dokonce se na ten měsíc i odloučili. Také jsem je požádala, aby si vše psali. Tedy co to s nimi dělá a co cítí a co je činí smutnými a co šťastnými. Každou maličkost, ať si píšou.

A ať stále volají v nitru svůj duchovní doprovod.

Měli také za úkol ptát se svého okolí na cokoliv, co je tížilo, či neznali odpověď. Tím se každému z nich ukazovala zrcadla.

Jaká zrcadla? Toho nezpracovaného, tedy toho, co jim doma vytvářelo to napětí, ten tlak. Kumulovalo se jim to tam a tížilo je to víc a víc. Neřešené záležitosti a nevyřešené otázky se mění v obrovsky těžký mrak, který intenzivně plní funkci obtěžovatele!

A to platí u jakéhokoliv problému či nevyřešených záležitostí.

Dávejte si na to pozor, neboť to pak vše nesmírně ztěžuje a situace se zdá bezvýchodná. Výborným pomocníkem je k tomu Večerní meditace zde>>.

Jak to dopadlo? Paní, během 14 dnů dostala nabídku na novou práci do jiného města, říkala mi, že to jako by spadlo z nebe. A nejen to, nový kolega v práci začal povídat o svém plánu, cestovat v létě po Evropě jen tak s baťohem, a toto byl vždy její sen.

A nejen to, najednou začala tohoto kolegu vnímat jinak, začala v něm vidět hezkého přitažlivého muže. Najednou zjistila, že se v jejím nitru odehrává změna a že už nechce bydlet v malém bytě, nechce se jen dívat na televizi a čekat na dovolenou jednou za rok. Najednou se v ní zvedla obrovská vlna!

My si totiž dokážeme tak zakázat, a tak znemožnit živost našeho proudu, že nejsme schopni vnímat jiné možnosti života. Máme jakési klapky na očích a nic víc nevidíme.

Nemusím vám povídat, že se rozešli. I její partner nakonec usoudil, že i když neví co bude, tak takto to určitě už nejde dál. V podstatě si nesmírně ubližovali a týrali se.

• Tak se stává, že ze vztahu, který měl trvat třeba jen jeden rok, se uskuteční manželství, které je postaveno na zvláštních principech a nemůže fungovat.

• Protože si máme s tím partnerem třeba jen po určitou dobu něco splnit a musíme dál, za úplně jinou zkušeností, ale k tomu potřebujeme úplně jiného partnera, nebo dokonce žádného partnera a jen novou práci, jiné místo, jiného šéfa a tak dále.

Opakuji a budu vám to připomínat, náš duchovní doprovod nás vždy navede, pokud samozřejmě budeme chtít.

V našem příběhu jste mohli vidět, že když něco změníme a uděláme jinak, tady to byla ta odluka, tak uvolníme svá sevření, a najednou ten těžký tlak toho sevření povolí a náš duchovní doprovod se k nám může přiblížit blíž a začít pomáhat.

Konečně může pomáhat. My totiž jak jsme uzavření ve svých starostech, bolesti, nesnázích, neřešitelných a chaotických stavech, tak jsme tak křečovití, že nepustíme k sobě ani kousek světla! Ani kousek!

Jenže když to sevření povolíme, tak umožníme, aby se k nám naši pomocníci mohli dostat.

Duchovní pomocníci nám posílají informace

Opět se teď vrátím ke svému příběhu.

Bylo to hlavně v časech, kdy jsem se potřebovala ujistit, že zvládnu vydělávat peníze sama na sebe. A nebylo to vůbec jednoduché. Pracovala jsem totiž nějakou dobu v obrovském obchodním centru, kde jsem nabízela různé výrobky kosmetiky z mrtvého moře.

Stála jsem uprostřed velké chodby, u dřevěného stánku, a kolem mě neustále korzovalo mraky lidí a já měla za úkol tyto lidi oslovovat a prodávat. Můj šéf byl z Izraele a byl to divný člověk. Byla jsem ohodnocena jen z prodeje, to tedy znamenalo, že pokud nic neprodám, dostala jsem k výplatě jen takovou malou almužnu.

Musela jsem se kolikrát až smát, když mě pozoroval, samozřejmě velmi tajně a byl schovaný v regálech Albertu a myslel si, jak je neviditelný.

Mým úkolem bylo hlavně oslovovat kolemjdoucí a nabízet výrobky a ukazovat na jejich rukou, co to umí.

Byla to zvláštní etapa a každý z nás si musíme projít tím svým kolečkem, než si zcela uvědomíme, že tohle, už opravdu ne. Vydržela jsem to rok.

Co se však začalo po určité době dít?

Mí duchovní pomocníci už nevěděli, jak mě mají z tohoto zaměstnání dostat a pomalu mě začít směrovat duchovním směrem, tedy k mé roli pomáhat lidem a vlastnímu podnikání. Všichni si totiž musíme uvědomit, že jsme se s nimi domluvili dopředu, že nás tady v našich životech pevně povedou a vždy nasměrují.

Začaly se mi dít zvláštní věci. Skoro každý den jsem při prodeji mořské kosmetiky, dostala skrze cizího člověka – zákazníka, informace, které se mě silně dotkly v nitru. A já věděla, že to, co říká, neříká jen tak, ale že to je informace, které musím dát velký důraz a více si ji všímat a vzít si ji jako přímá slova řečená ke mně.

Skrze ústa druhých lidí, mohou naši duchovní pomocníci mluvit, vzkázat důležité poselství, vytknou chyby, které děláme, poradí nám ve smyslu toho, když se točíme ve svém začarovaném kruhu.

Otevřete se duchovnímu vedení

Například jedna paní mi říká: „Paní, vás je tady škoda. Když mluvíte, cítím z vás moc hezké energie a tady to, co tady děláte, se pro vás nehodí.“

Dále se zesiloval negativní tlak ze strany mého šéfa. Byl dost podrážděný, a to skoro denně, lakomý, musela jsem se s ním o své peníze dost přít.

Další člověk, který v tom obchodním centru pracoval, mi říká: „Vy už jste tady rok, že? Nechcete nějakou změnu? Neblbnete už z toho tady?“

A takové podobné věty se opakovaly stále a dokola a během toho se stala další zvláštní věc.

To, že jsem vnímala již od dětství energie či bytosti kolem sebe, jsem psala ve své životním příběhu. Musím však k tomu i připsat, že byly etapy, kdy to bylo silnější a kdy tyto schopnosti zčásti nebo zcela ustoupily.

Souvisí to vždy s tím, co v tuto etapu děláte a zdali tyto schopnosti potřebujete a tímto je to pak utlumeno a já na to skoro zapomněla. Byly to etapy, kdy jsem byla velmi vytížená a starala se o mé syny, spousta starostí a problémů s mým prvním manželem a mnoho jiného.

Jenže můj duchovní doprovod potřeboval, abych se stoprocentně probudila a začala více pracovat duchovně a více se učila se svými schopnostmi pracovat.

No a stalo se to, že se mi začaly vracet mé schopnosti, a to velmi rychle.

Kolem mě v obchodním centru stále korzovali lidé. A já začala silněji vnímat a vidět různé energie. Ostřeji jsem viděla aury, pohybující se stíny kolem orgánů a těl. Barvy se střídaly a různé energie se měnily v závislosti na tom, jaký člověk prošel.

Cítila jsem, že myšlenky toho či onoho člověka nejsou pěkné. Další člověk se rozčiloval a jeho aura byla tak rozvibrovaná a temná, že jsem se lekla.

Vyrozuměla jsem tomu tak, že bych měla něco udělat. Že zde asi už nemám být, a že se mám někam pohnout. Ale kam a co dělat?

Vždyť nic neumím.

Niterné volání

Okamžitě jsem začala niterně promlouvat k mému duchovnímu doprovodu.

Měli bychom se otočit k sobě do nitra a volat své pomocníky, aby nám začali více ukazovat pravou cestu, tedy co teď dělat? Kam se vrtnout?

Nestačí jen chtít. Musíme začít sledovat okolí. Začít vnímat co nám pomocníci do našeho okolí posílají za lidi a o čem ti lidé mluví.

Či také se začít více ptát svých známých, rodiny, přátel, sousedů, kolegů a tak dále, v čem by si nás představovali více vidět. V čem vynikáme a jsme dobří, a jací jsme podle nich.

Vlna chtění a komunikace

Ano, toto je to, co každý z nás musí od samého počátku komunikace dělat. Jestliže začneme takto různě zvedat vlnu chtění a komunikace, už vlastně voláme svůj doprovod skrze tyto jakési otázky, analýzu té situace, voláme tím o pomoc.

To, abych mohla skončit v obchodním centru, není jen tak, vždyť potřebuji peníze a já si musím najít novou práci, anebo něco, co mě bude živit. Jenže to není tak jednoduché, měla jsem dva syny, kteří stále chodili do školy.

A tak jsem se začala ptát a pokládat otázky svému okolí. Najednou mi do života začaly více a více přicházet informace přes různé lidi na téma o masážích. A ty se opakovaly. Stále se kolem mě lidé bavili o všem možném k tématu masáže.

Jednoho dne mi moje kamarádka začala povídat o jednom skvělém učiteli z Moldavska, který vyučuje shiatsu a jiné druhy masáží.

A najednou mi to došlo, aha, tak tudy má cesta povede…

Pravý okamžik k činu

Pocítila jsem do tak silně v nitru, že toto je teď moje cesta. Domluvila jsem si pohovor a rozjela jsem za ním. On si své studenty vybíral sám a on mě opravdu přijal a já jsem za měsíc nastoupila do jeho kurzu.

Najednou se vše tak rychle rozjelo.

Když se trefíme do toho správného cíle vašeho záměru, tak to najednou všechno chytne vzduch a fičí to. Ono to totiž vzduch chytne.

Je to nádhera, co všechno u toho cítíme. Radost, krásu, lehkost, svobodu, velké těšení se z výsledku, velikánskou sílu. No a toto všechno je velká pozitivní energie, která v nás vládne a sílí, a to se znásobuje a jede to.

A tak jsem nastoupila do kurzu. Má kolegyně v práci mi moc pomáhala s mými směnami, ať mohu kurz navštěvovat a já jsem čtyři měsíce poctivě studovala. Byla jedna říjnová neděle a já tuto zkoušku zvládla.

A co se nestalo. Hned druhý den, tedy v pondělí, jsem přijela do práce a stala se velmi veliká věc. Volal mi šéf a říká mi, zavírám firmu, ruším obchod, zítra si přijedu pro všechen nábytek a zboží a ve středu podepíšeme výpověď. Musíš si poradit, já odjíždím pryč.

To byl šok. Vždyť já nemám zaměstnání.

Ale opak byl pravdou. Vždyť jsem už třetí den masérkou! Vždyť mám diplom a mohu si otevřít živnost.

No a už se to pak rozjelo dál. Musela jsem si sice půjčit peníze, nakoupit veškerou výbavu, připravit prostor. A ano, byla jsem zatím bez klientů.

Moje máma byla ze mě chudera paf, nechápala že se pouštím do tak velkého zásadního projektu. Vždyť je masérů dost a všude. Co budeš dělat? Neuživíš se.

Začátky

Ano, vůbec to nebylo jednoduché. Bylo to hrozné ty začátky. Mnoho lidí vás nejen nepodpoří, ale spíše se snaží vás ještě zastavit či vám to znepříjemnit a také mají strach za vás. Toho si nevšímejte.

Vy se vůbec nesmíte nechat zastavit. Neočekávejte, že to bude jednoduché. Držte se své radosti a pěkných energií z toho, co vás čeká! Posílit vám v takových chvílích a vše ustát v klidu může pomoci meditace Ochrany vaší Aury a posílení vašeho Duchovního Já zde>>

Duchovní doprovod má pro nás připraveno mnoho takových výzev a my si k nim musíme dojít! A žel nás tam nikdo ani nepřenese, ani nám to nikdo nepřinese na zlatém podnose. To jen a jen naší pílí, odvahou, pevným odhodláním a vůlí a radostí se dostaneme až tam kde máme – tedy k cíli.

Za rok jsem už měla slušnou a pevnou klientelu. Práce mě bavila, zdokonalovala jsem se, a klientům se u mě moc líbilo.

Na vlně Světla

Dále jsem se vzdělávala, jak ještě víc pomoci lidem. A to nejen masážemi, ale i energeticky. Navštěvovala jsem další různé kurzy a lidi, kteří měli podobné schopnosti.

Prožila jsem toho opravdu moc a bylo to velmi důležité. Bez těchto zkušeností bych nepostavila pevné základy toho, kde jsem dnes.

Bylo to také velmi důležité i pro mé dva syny, kteří dospívali a já k nim ve všem byla otevřená. Stále jsme si o všem povídali, vedli diskuse na témata duchovních pomocníků, aby vždy věděli, že nic není nemožné.

Učila jsem je poznávat duchovní svět, vysvětlovala a mnohokrát jsem je vedla přímo. Oběma mým synům je duchovní svět blízký.

A dodnes si dokážeme popovídat o všem, a to už je jim oběma přes třicet let.

Tento úsek mého života trval tři roky. A já pak musela opět dál. 

Začala přímá energetická práce s klienty.

Ani tato etapa nebyla vůbec růžová a najít přesné zaměření mého působení provázelo mnoho nelehkých situací.

Ale to zase někdy příště.

Ať se i vám daří zvládnout každou výzvu a každé vaše rozhodnutí. Duchovní svět je otevřen všem, kteří chtějí.